Večer na sv. Štěpána

/věnováno P. Romualdu Štěpánu Robovi, OP/

Jaru blíž
a dál se stmívá
Boží hod včera, předevčír Štědrý den
I koledám se připozdívá
a Měsíc sám zas svítí jen

Z jeslí kříž
víc tu nezbývá
Svatý, který byl by chtěn
Naději ni kámen nerozkývá
Boží hod včera, předevčír Štědrý den

Štěstí

Bylo, nebylo
nakročené, spěchající
S vločkami si klábosilo:
„Jsme jen voda stékající.“

Bylo, nebylo
nadouvané, bobtnající
S modříny si halasilo:
„Jsme jen šiška padající.“

Nebylo, bylo
opadavé, mokvající
S parožím si odnosilo
lehkost spánku pro žijící

Adam, jméno jeho

/věnováno Adamovi I., hraběti z Mokrosuk/

Jmenuje se Adam, muž ze země
muž z hlíny
Jej kupí řeka
s oblázčím na jas perel skoupých
šáhově štice
ze šupiny

„Adame, miluji po uši! Nedá se přestat!“
„Lup a klam, pro duši, hůř nelze tě ztrestat.“
„Adame, jak na mne Kaštanová se smála!“
„Kéž napošesté by smůla ti drobátko přála.“
„Adame, krása! Krásná za všechen šíp z toulce!“
„Nedrahá tvoje tětiva. Krásný i východ slunce.“

Hliněný? Toho Blázen by nadal
Představení: „Ahoj, já jsem Adam.“

Vyznání slečně Dee

Vzácný půvab v Tobě tkví
jak u kněžen ze starých obrazů
Muž ve snu, v dáli mlžné zhlédne
netuše nic, něco hodně ví
vzdává se dotazu:

Sejdeme se?

Kašli na mé prohry
jak na svou krásu bez kazu

Sranda musí bejt, i kdyby v Paříži... (k listopadovému dění 2015)

Útoky na pátek třináctého. Útoky na Paříž. 130 životů jinde, pryč. Kdyby jeden, pachatelům vyrašilo by Kainovo znamení vraha. Od jistého (jakého?) počtu - atentátníci konající ze společensky vážných pohnutek. A ještě jim do mediálních vrat vsazují tvrďácké profily teroristů.

Malý je před nimi náš svět. I jazyk, jímž básník nekonečnými a stále novými způsoby vyznává lásku či oslavuje krajinu, klopýtá za hrozivou velikostí pekelných „frajerů“. Terorismus. Jen výraz vlastní řeči každé a žádné zvládne jejich úchvatně degradující bytí pojmout. V kultuře pletoucí si slávu se širokou známostí chrčí: „Odpálit je řešení. Odpálit se je řešení. Odpálit mnohé je posichrované řešení.“

Média zaměstnávají důvody. „Proč to udělali?“ Pro vás, přeci! Posledního bůžka Západu. Mluvíte v televizi, sdílíte na sociálních sítích, píšete do blogu. O celebritách bez talentu, svobodných od odříkání, věrných zásadě nemít zásady. O nich – vrazích z Paříže a (světového) okolí. Islám v Evropě nechceme? Co chceme? Zábavu. Nehranou. Jako život. Entertainment, infotainment. Až za hrob.


Psáno pro společenskovědní časopis e-Polis

4x o Lásce

Láska
Loudá se pod lampiony
těkajících průvodů
a neptá se po důvodu

Láska
zápalky strká do zvonků
adres, kde Rozum je domovník
beroucí činži z úlomků

Láska
na báru zakaluje živé známé
a odteče se zavřením
Láva, z níž útrata se nevyláme

Láska
v zátiší hromu ukrytá
o holi vchází za krákanci doby
Do květů, ač mrazem podrytá
Hořící keř s nespálenými plody

Na Kosovo

Vzpomínka ještě na jeden den
Jeden den v jedné zemi
Uznané a neuznané
V zemi, která je a není
Jak Tvé "Jdi si" skřehotavé
Jak telefon položený
Naše louky pospásané
Modlitba za nevzpomnění

Vzpomínka ještě na jeden den
Jeden den v jediné zemi
V Republice česky Kosovské
Bližní o smilování - neproste!