Slunovrat

/k nedožité stovce Milese Davise/

Letní slunovrat

už klepe na střechy

baru

mrákotnými drápky.

Nehouká vlak.

To natruc

mlžným ostřím

svatý mydlí

na trumpetu.

(Jsi mu zatajila,

že jerišský band

kanonizoval

„prince temnoty“

sólo.)

Letní slunovrat

není k zadržení.

„Není k zadržení

skutečný návrat,“

mrtvý učitel chrastí

děckám od škol

volného pádu.

Nestaví vlak.

To prozaická

zpoždění

nabírají poetické

Múzy.

(Znovu a znovu.)

Vyšlo v Katolických novinách dne 9. 6. 2026.

SURSUM CORDA

 /publikováno v Katolických novinách dne 5. 7. 2025/

Na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
tvrdnul jsem v práci,
nasluhoval hodiny,
dlouhými kroky ukrajoval
galaxie
mezi kanclem
a automatem na kávu,
mezi týdnem
a víkendem,
mezi smyslem
a výplatou.

Na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
loudavě spěchám k manželce
zkratkou
mílové chodby
pod nástupišti načas
zpožděného
Očistce.
(Snad Očistce…)

Na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
viděl jsem přes uličku
zatraceného vagónu
zpola slepou stařenu,
jak se vzdává své
„expresní rezervace“
pro cizího
puberťáka.

Víc nespatřím.
Víc netřeba.
Víc lásky pátek
na hlaváku nevstřebá
na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.