Plzeňhaiku: Chotíkovský vysílač

Zapadá –

zesinala hoďka

zpod signálu

Po letech v Letech

Červencový průvan rozrazil okna.

Tak začíná nádech.

V Letech u Písku zahájili demolici vepřína.

Pod svobodou větru skuhrají hlasy:

levičácký, pravičácký.

Levičácký: „Kdyby to rači dali na sociální věci…“

Pravičácký: „Kdyby to rači dali na národní kulturu…“

Levičácký patří mužskému,

který loni o Vánocích neubytoval

ve vlastním bytě vlastní dceru,

když se jako nezvaný anděl zjevila před jeho prahem

s dvěma igelitkami

a jedním děckem.

Pravičácký patří ženské,

která nečetla Seifertovu Horu Říp,

neslyšela Dvořákovu Stabat Mater

a evangelium překřtila na „pámbíčkářskou sr..ku“,

co jí přes práh nesmí

(jako levičákovi dcera andělská ani andílek‑vnuk).

Přitom:

„Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“

„S vámi.“ Přece:

s nimi. I s nimi.

I s ním.

I s ní.

I s tebou.

I se mnou.

I se Spiridionem zemřelým o Vánocích 1942 ve stáří šestnácti dnů!

Červencový průvan rozrazil okna.

V Letech u Písku zahájili demolici vepřína.

Tak začíná nádech.

 

psáno pro Konzervativní noviny

Plzeňhaiku: Sídliště Bory

Osvítil měsíc 

s pomocí dvou kvartýrů 

jedinou půlnoc

Plzeňhaiku: Čau léto

Stmívá se

do vyprahlé řeky vedle 

naší pouště

Plzeňhaiku: Tenkrát ve Veleslavínce

Popelavého 

odpůldne uskřinula 

vůle k Adventu

Plzeňhaiku: MAXIMUM LOCHÁČE

Nedělním volnem 

balón stoupal obtěžkán 

max. Lochotínem

Jižní Čechy: Vrbno

 Protější břehy

zahlédneš na obzoru

tak tvého moře

Sobotní

 

Sobotní volno –

slyšet si srdce tlouci

vzácně a přece

KLÁŠTER v HD

Sobotní mše

zítřek proměnila

v nedostatek tmy

Plzeňhaiku: VELKÁ

Velká synagoga

se šábesem slunce šetří

malým taky dnům