Červencový průvan rozrazil okna.
Tak začíná nádech.
V Letech u Písku zahájili demolici vepřína.
Pod svobodou větru skuhrají hlasy:
levičácký, pravičácký.
Levičácký: „Kdyby to rači dali na sociální věci…“
Pravičácký: „Kdyby to rači dali na národní kulturu…“
Levičácký patří mužskému,
který loni o Vánocích neubytoval
ve vlastním bytě vlastní dceru,
když se jako nezvaný anděl zjevila před jeho prahem
s dvěma igelitkami
a jedním děckem.
Pravičácký patří ženské,
která nečetla Seifertovu Horu Říp,
neslyšela Dvořákovu Stabat Mater
a evangelium překřtila na „pámbíčkářskou sr..ku“,
co jí přes práh nesmí
(jako levičákovi dcera andělská ani andílek‑vnuk).
Přitom:
„Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“
„S vámi.“ Přece:
s nimi. I s nimi.
I s ním.
I s ní.
I s tebou.
I se mnou.
I se Spiridionem zemřelým o Vánocích 1942 ve stáří šestnácti dnů!
Červencový průvan rozrazil okna.
V Letech u Písku zahájili demolici vepřína.
Tak začíná nádech.
psáno pro Konzervativní noviny
Žádné komentáře:
Okomentovat