Kadov: Hadí rybník

Od modré do modré
skluzavka ve skrytosti měsíce
náměsíčně zčerná

Plzeňhaiku: Nad Roudnou

Tyrkysu horizont

odtlačil slunce keři

hořícímu jakoby

Sláva Ukrajině (plná verze)

Kovy naše bez tváře

oživilas probodnutým

svým srdcem.

Radbuza je přítok Dněpru

napájený pravdou

krvavě jedinou.

Kde jsou vaše křídla,

páni andělé,

že neodnesla děvčátko z Charkova

mrtvé, jako živý je hněv

lidstva

v nepozvané zimní míli

mezi tady a tam,

včerejškem a zítřkem,

mezi růží z ran,

mučenkou z lhostejnosti?

psáno pro Listy Ason-klubu

Žaloba

Tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině předkládám níže zformulovanou žalobu.

1) Žaluji ruské vojáky, že vraždami žen a dětí pozbyli navěky cti důstojnické i obyčejné mužské.

2) Žaluji ruské vůdce, že Ukrajině kradou zemi, Evropě mír a Rusku duši.

3) Žaluji evropské vůdce, že na kalkulačce cynismu přepočítávají slzy maminek z Mariupolu na kubíky plynu.

4) Žaluji evropské obchodníky, že nás letitým „je to jen byznys“ prokupčili k „je to jen bolest“.

5) Žaluji české „tradicionalisty“, že v zápalu boje za ochranu starých hodnot bezostyšně hájili monstrum, které osvědčená dobra do posledního každým svým pohybem zašlapává a bez uzardění v přímém přenosu rdousí.

6) Žaluji české „pokrokáře“, že v zápalu boje za lidská práva čtvrté, páté, třinácté generace přehlédli, kterak se světem mohutností frontové ofenzívy žene pohrdání lidskými právy generace úplně první – právy svobody, důstojnosti, života. Předně života.

7) Žaluji české „vlastence“, že nádherné, líbezné, skvostné slovo VLAST na desetiletí upatlali od kyselé směsi lži a zrady.

8) Žaluji občany západních demokracií, že doposud občanstvím mínili spotřebitelství.

9) Žaluji sebe včera, že jsem nečinil dost, abych zastavil temnotu.

10) Žaluji sebe dnes, že nečiním dost, abych temnotu alespoň zpomalil.

Mže skácelovská

  psáno pro Listy Ason-klubu 

Městská řeka

zasadila strom obrácený

ke dnu T I CH A

 

Neviditelný kůň

P I J E vodu rozpuštěnou

v mokrém slunku

 

Nakloněný den

přivítal večer

L Á S K O U znovu a přece

 

Žil byl muž

teď B Á S N Í K

na ublížené a přece naší stráni

 

a přece

Hranice kříže

Masivní noc –

údajně prázdný kříž odsoudil

                                            k hranicím temnotu 

V hodině strachu

z pohřbených jiter a neslíbatelných rtů

potkali jsme Přítele

Zdravil "Pokoj vám!"

a my zaspali skoro až

nebýt pramínku

peřejí

veletoků

víry víru

krve Jeho

rodných našich

modrožluté

Plzeňhaiku: Sláva Ukrajině

Kovy naše bez tváře

oživilas probodnutým

svým srdcem