Útoky na pátek třináctého. Útoky na Paříž. 130 životů jinde, pryč. Kdyby jeden, pachatelům vyrašilo by Kainovo znamení vraha. Od jistého (jakého?) počtu - atentátníci konající ze společensky vážných pohnutek. A ještě jim do mediálních vrat vsazují tvrďácké profily teroristů.
Malý je před nimi náš svět. I jazyk, jímž básník nekonečnými a stále novými způsoby vyznává lásku či oslavuje krajinu, klopýtá za hrozivou velikostí pekelných „frajerů“. Terorismus. Jen výraz vlastní řeči každé a žádné zvládne jejich úchvatně degradující bytí pojmout. V kultuře pletoucí si slávu se širokou známostí chrčí: „Odpálit je řešení. Odpálit se je řešení. Odpálit mnohé je posichrované řešení.“
Média zaměstnávají důvody. „Proč to udělali?“ Pro vás, přeci! Posledního bůžka Západu. Mluvíte v televizi, sdílíte na sociálních sítích, píšete do blogu. O celebritách bez talentu, svobodných od odříkání, věrných zásadě nemít zásady. O nich – vrazích z Paříže a (světového) okolí. Islám v Evropě nechceme? Co chceme? Zábavu. Nehranou. Jako život. Entertainment, infotainment. Až za hrob.
Psáno pro společenskovědní časopis e-Polis
Žádné komentáře:
Okomentovat