Svatovítská

 /psáno PROBOHA!/

Vítej, poutníku, nelituj.

Tady spočiň. Tady stůj.

Vítej, pozdě příchozí,

v tichu, které švitoří.

Vítej, slepý,

v barevné víře,

za hřivnu bez halíře.

Vítej v hromobití plačících,

v nejvyšším letu – klečících.

Vítej. Stokrát se vrať.

Jedenkrát stačí na závrať.

Právě posté uslyšíš sebe až:

„Ne milovat se snaž.

Další návrat neslibuj.

Jen miluj.“