Proč je Vesničko má středisková nejvánočnější film? Důvod je jasný…

/K mání na medium.seznam.cz ode dne 25. 12. 2024/

Trdlující čerti? Huhňající vodníci? Senilní karikatury králů? Kdepak! Vánoční tresť hledejme daleko od televizní pohádkové vřavy.

Ve filmu Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela a scénáristy Zdeňka Svěráka z roku 1985. Nyní si řekněme proč…

„Nesmyslná“ oběť. Řidič pan Pávek má se svým závozníkem (dobráckým, leč mentálně postiženým Otíkem) kříž. Spíš mu je ke škodě než k užitku. A tu se naskytne příležitost: řediteli pražského podniku padl do oka Otíkův venkovský domek. Nabídne (naivnímu) Otíkovi byt v hlavním městě, nádavkem pozici ve své firmě. Stačí „maličkost“: Otík na ředitele přepíše chalupu. Zbývají poslední formality. Otík se dokonce již přestěhoval na sídliště. A Pávek? Ten si proti vší pozemské pravděpodobnosti pro Otíka dojede i s „vejtřaskou“, aby ho vzal zpátky domů. Do místa, které Otík zná a kde Pávek může 24/7 asistovat Otíkovu andělu strážnému.

Z hlediska racionálního zájmu Pávek páchá megablbost: co do pohody (profesní, finanční, zdravotní etc.) mu záchrana Otíka natropí starosti, bolest. Otík ani hloubku Pávkovy oběti není s to (kvůli mentálním limitům) docenit. Kdyby se však Pávek k bláznovství nerozhoupal, Otík by se v anonymní metropoli usoužil. Pávek odložil kříž malý: vynucený, snímatelný. A bere na sebe Kříž velký: svobodný, nevratný.

Kdyby se o Vánocích Bůh bláznivě nenarodil lidem mezi lidmi… Kdyby svou bláznivou oběť za ně nekorunoval o Velikonocích bláznovstvím nejvyšším (bláznovstvím Kříže)… Přece víte. Víte? Víme?

Šťastné a veselé!

Pod stromkem na Hlaváku v Praze v 6:55

 /Odtajněno na Katolických novinách dne 14. 12. 2025/

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu.

Ústil jsem do fachy

jak za betlémskou hvězdou,

kdyby Mesiáš dbal

na konto pracovní doby

a Jan Křtitel

se podělil o stravenky.

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu.

Až odkroutím si

nutný přesčas,

až oskenuji

nezbytné listiny,

až opravím

stěžejní čísla jednací,

pokusím se vyndat z batohu Bibli,

abych měl kam dát nabíjecí kabel

ke služebnímu notebooku.

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu…

Čtvrtá adventní

 dnes v Katolických novinách

Čtvrtá adventní

neděle se potápí

pro slib přístavu.

Po směru chrámů

beze změny, s proměnou

za hvězdou jak kdys.

Za hvězdou

jak kdys

povoláváme ledy,

jak by naposledy

se zjevoval mys.

Si dopřáváme tání:

vždyť nejsme krou

v příkopech svítání.

Odpíchnout vor?

Po ztroskotání.

Začíná Advent

Na medium.seznam.cz publikováno dne 30. 11. 2025. 

/1. neděle adventní je první./

Začíná Advent –

měsíc v koutku zvysoka

sichruje si třpyt.


Začíná Advent –

jedině vratká lávka

nás někam vede.


Začíná Advent –

věnec atrakcí hyzdí

rozbahněnou zem.


Začíná Advent –

zloděj právem nalezne,

co vlastník ztratil.


Začíná Advent…

O žlutý přístav

 /na Katolických novinách ode dne 24. 11. 2025

/na slavnost Ježíše Krista Krále/

O žlutý přístav
paprsky opírají
žízeň po pouti.

Moc není mocná,
pakliže pospíchá vstříc
převaze svojí.

Věže kostela
svatého Jana v Plzni
na Chodském pějí

o přáních z přítmí
a jasu nejjasnějšího
dvakrát akorát:

před startem
a
na dotek
cíli.

Kdo pozná Krále,
ve vlastním se scelí.

Kdo Krále nepřijme,
se rozdrobí pro

povyražení
rautům, jimž
otrava z hladových jídel vyslídí
leda PR:
„Máte přece svobodu!“

O žlutý přístav
srdce srčí co chvíli:
„Věř. Doufej. Miluj.“

Miluj

hlavně.

Klíčem k plavbě je kotva.

Jak pod pult smaragd

 dne 22. 11. 2025 vyšlo v Katolických novinách/

V neděli večer

v Sušici po Otavě

vířily záře.

Kulhal jsem na mši

ke svatému Felixu

ke kapucínům.

Chytala mě křeč

v samém prostředku mostu

nad okenním dnem.

Čapnul mě úžas

nad týdny do Adventu,

nad pády vzhůru.

Lapil mě objev,

že barvy variují

stejné furt světlo.

Nábřeží mlha

shrábnula pod záclonu

jak pod pult smaragd.

V neděli večer

v Sušici po Otavě

zachycen signál.

Bílá věž v Klatovech

/publikováno dne 31. 10. 2025 v Katolických novinách/

Umazaná výš,

na chvostu října měsíc

střež růžencový.

Kolem nás hory

pevnosti dodávají

došlým desátkům.

Pod námi lístek

lehký co pírko sličné

sebeklanění.

Otčenáš, Zdrávas ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–

když klesat, tak do studny

pro cenění hvězd.

KONEC