středa 19. dubna 2017

Velikonoční pětihaiku 2017
















Kříže u cesty
nevěstí zbytečný mrak
jen návrat hosta

Zvony uslyšíš
jak spáč zjevení němých 
v TOM odpoledni

Návštěva hrobu
Smuteční kondolence 
bez adresáta

„Pokoj vám!“ žehnáš
dlaněmi o posledních
prstech – jedenáct

Kříže u cesty
Neviňátko Hřeb škrtí
naši oprátku 


Autorka fotografie: Pavlína Viktoria Bureš 

neděle 16. dubna 2017

Veliký pátek jara sedmnáctého

Nesešel
My chvíli
On brečel
My v cíli
Síly
Veselá froté
né Verunčiny

Rozradovali
jsme Smrt
Zobchodovali
jsme vrt
Magorácké pré


On v ráji
Nás v báni
zástup káč
zástupně páč
křižováni

pátek 31. března 2017

Kaple svaté Anny (nad/pod fotografií od Pavlíny Viktorie Bureš)

Spěchat k svaté Anně
V šeré halí tvář
podvojnosti laně
jatá svatozář

Těkat k svaté Anně
Oduznalý třpyt
zaburácí maně:

„Tiše – svatě pít!“
Klekat k svaté Anně
K pramici pramen
peřej přede Panně
pro režné Amen


pátek 24. února 2017

ANO

ANO,
ď, že seš.

Aura.
Ta, vychází-li zjara.
Iglú, které neroztává.
Chůze.
Tou, když jdeš.

Vinš, o nějž zakopneš:
milovaná, miluješ.

Slovíčka - ústa savá,
ouška hluchá kdež.


úterý 14. února 2017

Kdybych...

/Aničce Ciobanů  - Svatovalentýnská/

Kdybych Tě objal,
na líci poznal Tvoje řasy,
a neucukl
zpod čepele krásy.

Kdybych Tebou okřál,
namátkou tu vyšla slunce,
a ťala
všechna zlata unce.

Kdybych Ti tkvěl tak
natrvalo v tramvajence,
a zadouval „cvak“
blues snoubence.

Kdybych…
Měl rád věci dost, jak jsou,
čučche bych mlel,
jel Tvůj Soul.

úterý 31. ledna 2017

Poezie

/Víťovi Pošvářovi - jurovi a juristovi/

V určitém ohledu to není s verši prakticky vynaložený čas. Svět je z podstaty prozaický. Jenže na mikromapách praktického chybí dost lecčemu, co rýsuje dráhu mezi člověkem a zbytkem fauny…

A to vyplňuje poezie?

Poezie v nejširším slova smyslu. Ať už znamená "zbytečně" dlouhou vycházku do lesa, "zbytečně" zahozenou hodinu pouštěním staré muziky, "zbytečně" promrhanou siestu hovorem nad rozdíly mezi podzimním a jarním blátem. Poezie je vše, čím mizíme z dosahu efektivity, čím přestáváme splývat se stroji.

V určitém ohledu TO není s verši prakticky vynaložený čas. Jak „zbytečný“.