FR 3602 Bremen – Riga

Používá Bůh kosmetiku?
Na líce vod
svést žádá-li
nebeskou klenbu

Trhá si obočí ráno u zrcadla?
Vysvětli jinak ozvěnu
Brzká, vlastní nahmatáš v ní
slova
bolesti
zbytečné k překladu

Leští o kapesník brýle?

Ne si. Nám
zamželým pocestným
vinoucím se na prsa
talentu, štěstí, píle (!)
skvrnou B-E-Z-E-V-D-Ě-K-U
skrz naskrz
od předvařených stolů
hladovým dosyta

„Kde ho máš?“
ani Matouš neříká
Nárazu dočkej
Přistáváme
v pátečních odpolednách