STRAKY: OTAVA

 

Ve směru od

Horažďovic

končila minulost

pokračovala řeka

Plzeň-jih: Hradiště

lesní tunel

přerůstá v zúžené 

východisko

U pravého Izraelity

/báseň sepsaná ke znovuotevření Katedrály svatého Bartoloměje v Plzni/

Plápolá zpod vitráží
světlem, co nevyváží
Naděje ždibec z obzoru,
jakmile hledíš nahoru
za Tím, kdo tě stráží.

Ty ohně modrá náruč Matky
ztlumí na strach krátký
o budoucnost anděla.
Kam z něj se tvář poděla?

U pravého Izraelity
jak apoštol buď i ty.
Pod fíkovníky něžné noci
jako Ten, jenž procit.

Dne 26. 5. 2021 vyšlo v Plzeňském deníku.

Plzeňhaiku: Náplavka

 Prší, kropí

do koryta řeky oheň křtěný “Déšť”

Plzeňhaiku: Plzeň 1

Hnaly páry

na jedničce

prchlé léto

Pilsen: Hotel

Jak souostroví

siluetou přemostěná

jsou naše kontinenty

Než…

Než řekneme sbohem létu,

nedržme si víru tu,

že stoletá zima

jista si má

naší být zlostí.

Před veřejností?

Před vším vltavským zrcadlením

cloumat jiskrou tou, jíž si cením.

Aby až dovolí jarům čas přát,

kdo milovat měl. Či kdo hřát.

Dne 1. 9. 2022 vyšlo v Konzervativních novinách.