Facebooková

Vyjádřiti nesvedu já zcela
čímže
jak
povznesen byl
(dovnitř!)
chechot můj

Pastýřka jsi
Nádherou
căuşenská věrozvěstující

Buch, Bůh
srdce
srdcem
lomcující:

„Noc
Posléze ta v to
odpotácí se (v to nic)

Ty
Vitus
buď jen
pouze živ
aneb svůj (nic víc)."

Ne v plén 

popozítřkům

shniv

Ne těm, kdo pádí

u hýkání:

"Stůj..."

To si slib
(víc nic)

Nic víc
(tu fůru chyb)

P. S. for An

Píši takhle:
bez Tebe nerad žít
bez Tebe nerad spát
bez Tebe se do úzka zpít
bez Tebe stepí trestnou vát, kde úsměvu není

Zbytečný co bez Tebe si přát? Na budoucí zapomnění

Cíl: Věčnost
Tam vodou tonout, vodou tou plout
Šampaňským, jež nevypění

Milovat aneb Z Minsku pro Aničku

Milovat=být
Polem po pás se brodit
Suché jisté i tak nezasít
Na měsíc o poledni výt
Trpkému se nepoklonit
Pro tíseň svou přízeň druhých nezaclonit
Do počtu jitrům zbýt?
Mantrou v mysli supa skolit:
„Padnout=vstát a jít!“

#‎FreeSavchenko‬

Oči nemizící v davu
doufají, že nepřestanu
právo ctít,
definovat zradu.

Víru smýt,
že obměkčuje vadu
síla bez ladu
a skladu.

Procházka trhem

Na Komarovském rynku
stíny se učí násobilku.
Kolik že duše váží?
Tolik, kolik andělů stráží
tebe, vábíš-li slabou chvilku.
Stačí na vteřinku,
perutí do sebe vráží.

Sousoší vojáka a dívky

Loučili se před válkou.
Loučili se po válce.
Kámen tepal živý.
Vystrojili křtiny
parte v obálce.

VNO

Nebesa vládnou Vilniusem.
Paprsky táhnou věží klusem.

Vilniuské nebe opět.
Naze pahýl líčí na květ.

Vilniuské město znova.
Člověk obléká si slova.
Za ně prý se schová
esence hodná vola.