Proč je Vesničko má středisková nejvánočnější film? Důvod je jasný…

/K mání na medium.seznam.cz ode dne 25. 12. 2024/

Trdlující čerti? Huhňající vodníci? Senilní karikatury králů? Kdepak! Vánoční tresť hledejme daleko od televizní pohádkové vřavy.

Ve filmu Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela a scénáristy Zdeňka Svěráka z roku 1985. Nyní si řekněme proč…

„Nesmyslná“ oběť. Řidič pan Pávek má se svým závozníkem (dobráckým, leč mentálně postiženým Otíkem) kříž. Spíš mu je ke škodě než k užitku. A tu se naskytne příležitost: řediteli pražského podniku padl do oka Otíkův venkovský domek. Nabídne (naivnímu) Otíkovi byt v hlavním městě, nádavkem pozici ve své firmě. Stačí „maličkost“: Otík na ředitele přepíše chalupu. Zbývají poslední formality. Otík se dokonce již přestěhoval na sídliště. A Pávek? Ten si proti vší pozemské pravděpodobnosti pro Otíka dojede i s „vejtřaskou“, aby ho vzal zpátky domů. Do místa, které Otík zná a kde Pávek může 24/7 asistovat Otíkovu andělu strážnému.

Z hlediska racionálního zájmu Pávek páchá megablbost: co do pohody (profesní, finanční, zdravotní etc.) mu záchrana Otíka natropí starosti, bolest. Otík ani hloubku Pávkovy oběti není s to (kvůli mentálním limitům) docenit. Kdyby se však Pávek k bláznovství nerozhoupal, Otík by se v anonymní metropoli usoužil. Pávek odložil kříž malý: vynucený, snímatelný. A bere na sebe Kříž velký: svobodný, nevratný.

Kdyby se o Vánocích Bůh bláznivě nenarodil lidem mezi lidmi… Kdyby svou bláznivou oběť za ně nekorunoval o Velikonocích bláznovstvím nejvyšším (bláznovstvím Kříže)… Přece víte. Víte? Víme?

Šťastné a veselé!

Pod stromkem na Hlaváku v Praze v 6:55

 /Odtajněno na Katolických novinách dne 14. 12. 2025/

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu.

Ústil jsem do fachy

jak za betlémskou hvězdou,

kdyby Mesiáš dbal

na konto pracovní doby

a Jan Křtitel

se podělil o stravenky.

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu.

Až odkroutím si

nutný přesčas,

až oskenuji

nezbytné listiny,

až opravím

stěžejní čísla jednací,

pokusím se vyndat z batohu Bibli,

abych měl kam dát nabíjecí kabel

ke služebnímu notebooku.

Pod stromkem na Hlaváku

v Praze v 6:55

razil jsem do práce

a bylo pondělí

o adventu…

Čtvrtá adventní

 dnes v Katolických novinách

Čtvrtá adventní

neděle se potápí

pro slib přístavu.

Po směru chrámů

beze změny, s proměnou

za hvězdou jak kdys.

Za hvězdou

jak kdys

povoláváme ledy,

jak by naposledy

se zjevoval mys.

Si dopřáváme tání:

vždyť nejsme krou

v příkopech svítání.

Odpíchnout vor?

Po ztroskotání.