/psáno PROBOHA!/
Bojím se, nemohu spát.
Nedokážu znát
přísliby věčné.
Netuctové. Nekonečné.
A přece někde hvězda skrytá,
do klenby jen tak vrytá,
směry odhaluje.
A že jich tu je!
Směr k chudobnému například.
Jen hrabat není klad.
Směr dále k osamělému.
Jen splátkou Bohu svému.
K sobě ještě směr.
Mimo zkratku
z vah a měr.
Žádné komentáře:
Okomentovat