COVID: Denní přírůstek nakažených poprvé zvolna klesá. Konečně zapůsobila vládní epidemiologická opatření. Zejména to o zákazu opuštění ulice, kde se zdržoval váš dědeček z matčiny strany před nástupem na povinnou vojenskou službu. Kdo dědečka na vojně neměl nebo dědečka na vojně měl, ale pocházejícího z vesnice, byl v zájmu zpřehlednění systému zastřelen, každý sudý týden včetně dědečka. Pravda, tímto zemřelo více osob než na covid (či kteroukoli jinou chorobu). Všichni ovšem víme, že se jedná pouze o hru čísel, na něž upozorňují lidé, kteří toho v životě příliš nedokázali.
OČKOVÁNÍ: Od očkování veřejná moc ustoupila, neboť se lid v internetové anketě na stránkách bezvalevnepoklice.cz jasně vyslovil, že za vším (tedy i za tímhle) stojí židozednářské rejdy a navíc injekce bolí.
VZDĚLÁVÁNÍ A EKONOMIKA: Naštěstí lid přišel k rozumu také v dalších věcech. Třeba přestal naléhat na návrat dětí do škol. Zkrátka pochopil, že školní docházku k žádnému zaměstnání dneska nepotřebujete. Tomu napomohlo, že žádná zaměstnání nejsou. Česká ekonomika se výhradně orientuje na rozvojovou pomoc. Tu nám na roztomilých padáčcích snášejí mnohem vyspělejší a soběstačné státy – Rakousko, Kanada, případně Mosambik.
VLÁDA: Poslední český premiér naposled promluvil k národu před deseti lety. Tenkrát na pláži Mexického zálivu prohlásil, že podle důvěryhodného zdroje kdosi učinil jeho tetě nemravný návrh. Proto svou rodinu i sebe musel odvézt do bezpečí. Zemi od těch časů spravuje muž, jemuž nikdo neřekne jinak než Major. Hovoří srbským přízvukem a je to prý „fajn chlap“, což je plus.
MILOŠ: V roce 2023 byl v prezidentských volbách zvolen Miloš Zeman. Neví se jistě jak, když ani nekandidoval. Spekulace naznačovaly vrtošivý tlak tu od východu, tu z jihu, severu, nebo dokonce AŽ (!) ze západu. Ale pravděpodobnější bude, že kvůli zániku školství v zemi znovu zakořenil analfabetismus. A někteří volební komisaři si prostě spletli písmenka. V posledních zhruba sedmi letech se MZ stejně neprojevil. Nikdo si nestěžuje. Naopak. Autorita jeho samého i prezidentského úřadu jako takového vzrostla a pořád roste. Je nejvyšší od onoho osudného poledne r. 1926, kdy si Masaryk při obědě nesundal čepici.
