Vždy jak tenkrát navečer
Byvší svět
od šumu posté stvořen
posté slunci odvlečen
Pozdě je. Pozdě tak, že
bójka v bójce nezapustí kořen
Hranicí z nohou písek
prosévá se
Tradicí chorou píseň
rozlévá se:
„Bez líčidel obnažený
-
bez mučidel vysvlečen.“
Píseň racků
v ní nořen
v ní mořen
Vždy jako tenkrát navečer
Jako tenkrát
jak vždycky zní
skřek za výhní polední
na sníh přitom žárlení
Žádné komentáře:
Okomentovat