K taláru, jenž moje bedra zdobí,
zásluhou dosáhl jsem vlastní pomoci.
Koho právo za miláčka si zvolí,
ví, že být rovná se mít pravomoci.
Bože, dalšího předvolej mi světa zlotřilce,
co výrokem vytmavím mu jeho černé skutky.
„Mysl chladnou máš. Tož přestaň s hrou na opilce.
Herče laciný tak, jak tvá máti, sestry byly prostitutky.“
Přelíčení uzrálo. A vina? Nedoznala pochyb.
Už vidím se mezi předky – občany ctihodnými.
Respektu popřávají mi víc než trochy.
Hlasy pročpak syčí zle přítomnými?
„Sem patříš, do přízně vlísaný porodní bábě Milosti.
Ne každé nese dítě čáp – zobanem spravedlnosti.“
Žádné komentáře:
Okomentovat