Mne vítala mnohá města
se slunci v duši, měsíci nad řekou:
„Tuláku, pomni, ukroj si gesta.“
Stříbrem hany – kudlou prostořekou
Na nože braný, na kordy zván
s kontakty na márách, apartmá pod hvězdami
K pokoře pavím „Kaj se!“ štván
Hřebínek, nosánek, chocholka odrostla mi
Však žena prosí o hrdiny
v zbabělství vidouc chabost rámě
Já noříval se na to pod lekníny
sebe prost, leklý v živém chrámě
Žádné komentáře:
Okomentovat