Rozhání mračna špinavý
bílý pták
Přeleštěné skříně zdechlin
rouhavě svrbí zemi
Chvěje se. Žádná osika
Aleje neskutečných světel
paběrkují na horizontu
pokoje vrhače loučí
Oplechovaní krocani
Vejcorodí zdobných ošatek
v ustavičné výhni žní
Hojnosti! Šáhnutí! Plodů sesbíraných
možná odněkud. Možná rukou
Kde jsou? Ruce, místa
za bezpočtem kmitů
K pocitové melodii
No, ovšem. Ty chceš slova
Pádná, zastřižená
„16:19“ – budík hudruje
Poloparkem poloubírají se
z celé práce-klece
Tečky, čárky
Půlštěstí
polovstříc
Žádné komentáře:
Okomentovat