„Trauma“

A je tu zas pusto. Prázdný
dům, stírám prach po
chodbách. Hodiny na zdech
oznamují Konec, který
dokáže zbýt v modlitbách
když vlámem se na hostinu k
císaři

(Odvahou, jakou v
pantu uskřinu nerv, buše
na pokání zazděnými dveřmi)
Dokořán

Pozvedá číši
dvorní vejlupek Günter von
Schüttenhofen. Vládcovi
ohaři sedlají stín. Flák pečení
vrchovatěji, oč línější
zkousne pohyb úlovek

To z
desátků

Přikryj mne. Jednou
povstane Světlo. Neváhej
Něco se jistě stane. Televize
Mladík ve studiu nelže do
větru. Jistě ví mnoho o válce
Komplexně. Ne jak ten
pradědek – haksna dřevěná
takže mu fronta nevoní v
plných souvislostech

„Trauma“ přezdívaj luxusu
zúčastněných